Proč jsem začala natáčet na TikTok?

Povím vám vtip. Jak už spousta z vás asi ví, ve své diplomce se zabývám feminismem. Konkrétně tedy pohledy různých feministických směrů na aplikaci genderových kvót do společnosti, potažmo do politických funkcí zákonodárných orgánů. Při konzultacích s různými lidmi z oboru mě zarazila jedna věc. Názor některých akademiků na to, jaký význam bude naše práce mít. Abych to zkrátila, z jejich pohledu vlastně prakticky žádný. Domnívají se, že to nikdo nebude číst, že to tak nějak asi upadne v zapomnění, že tomu nikdo neporozumí. A takhle "brečí" i nad svou vlastní prací, kterou nikdo nečte, nikoho nezajímá a nikdo jí nerozumí. Alespoň téměř nikdo z odborné veřejnosti, natož potom z široké. No, a tak mě napadlo, co to téma zkusit zprostředkovat tomu nejširšímu obecenstvu, a z krkolomných akademických vět ho přetransformovat do populárního komunikačního kanálu? Tím jsem začala, vzniklo pár videí s tematikou feminismu, otázek ohledně ženských práv, platové nerovnosti, genderové diskriminace... A na to, že jsem měla čerstvě založený tiktok, to vůbec nemělo špatnou odezvu.

Za chvíli jsem přidala pár dalších videí, něco z trendů, něco i z jiného tématu, abych lépe prozkoumala terén. První dny jsem se rozkoukávala a připadala jsem si jako na výpravě za sedmero horami. Dokonce jsem z toho byla podobně unavená. Hah. Mrkala jsem na první pěti tisícovku, a potom deseti tisícovku shlédnutí. A ať jsem čekala, co jsem čekala, opravdu jsem nečekala, že do 10 dnů získám přibližně 100 000 dosah. Přitom jsem si jenom dávala odpoledního šlofíka, když mi bouchnul mobil.

A jaký je to pocit? Já vlastně ani nevím. Možná bych to přirovnala k tomu, když se mi za jeden rok na fakultě podařilo dostat do senátu. Taky jsem to potřebovala jít rozdýchat do vany. Haha.

Vyznat se teď v upozorněních a ve zprávách je maličko náročnější, upozornění jsou ztlumená a vlna dosahu zase v klidu pomalu opadá. Já si udělala pěknou sondu do úplně jiné bubliny společnosti. Utvrdila se v tom, že znalosti lze brát i dávat i na jiných místech než pouze na akademické půdě. A nejen, že lze. Troufla bych si říct, že filosofové by to dokonce měli dělat, jinak zase zaspí na vavřínech. Mají reflektovat společnost. Mají jí pomáhat nacházet směr. A to nemohou dělat, pokud se od ní stále straní, kvůli jakýmkoli tristním výmluvám.

Taky mi došlo, že na tiktoku nejsem native (rodilá). Jsem tam imigrant. Pořád něco hledám a snažím se naučit jazyk i pochytit kulturu. Ale změna je potřeba, jinak příliš zdřevěníte. Ztratíte rozhled i pružnost. Tenhle vlak se už rozjel, a pokud v něm nejste, je to jen a jen vaše chyba. Bylo by pošetilé předstírat, že pokud tam nejste vy, není to podstatné.

Každým dnem vznikají nové a nové generace lidstva, nové a nové technologie. A budou určitým způsobem lepší, rychlejší, chytřejší. Budou jiné. Jenže vy jim nebudete rozumět, pokud s nimi nebudete držet krok. Pokud se je nebude snažit pochopit. Pokud nepochopíte sami sebe. Nejen na sociálních sítích, ale i v práci, ve vztazích, v komunikaci, ve své vlastní hlavě, musíte růst. Takhle jednoduché to je. A ať to bude v budoucnu jakékoli, tohle je teprve začátek.

Co si o tom myslíte vy?